Czech
důstojník
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | důstojník | důstojníci |
| genetive | důstojníka | důstojníků |
| dative | důstojníkovi; důstojníku | důstojníkům |
| accusative | důstojníka | důstojníky |
| vocative | důstojníku | důstojníci |
| locative | důstojníkovi; důstojníku | důstojnících |
| instrumental | důstojníkem | důstojníky |
Meaning 1
příslušník kategorie vyšších vojenských hodností (v ČR od podporučíka po plukovníka)
No public translations in this meaning available.