čeština
mučit
sloveso (nedokonavý)
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | mučím | mučíme |
| 2. osoba | mučíš | mučíte |
| 3. osoba | mučí | mučí |
| rozkazovací spôsob | muč | mučte |
| príčastie činné | mučil | |
| príčastie trpné | mučen | |
| prechodník, m. | muče | mučíce |
| prechodník, ž. + s. | mučíc | |
| verbálne substantívum | mučení | |