Czech
odstoupit
verb (dokonavý)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| 1. person | odstoupím | odstoupíme |
| 2. person | odstoupíš | odstoupíte |
| 3. person | odstoupí | odstoupí |
| imperative | odstup | odstupte |
| participle active | odstoupil | |
| Präsenspartizip masculine | odstoupiv | odustoupivše |
| Präsenspartizip feminine, neuter | odstoupivši | |
| verbal substantive | odstoupení | |
Meaning 1
Meaning 3
upustit (2) od něčeho zamýšleného