čeština
připustit
sloveso (dokonavé)
Gram. poznámka: vid dokonavý
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | připustím | připustíme |
| 2. osoba | připustíš | připustíte |
| 3. osoba | připustí | připustí |
| rozkazovací způsob | připusť | připusťte |
| příčestí činné | připustil | |
| příčestí trpné | připuštěn | |
| přechodník, m. | připustiv | připustivše |
| přechodník, ž. + s. | připustivši | |
| verbální substantivum | připuštění | |
Styl. poznámka: nepřipustit nikoho k slovu (nedovolit mu promluvit); připustit si někoho k tělu (dovolit mu příliš důvěrné chování);
Význam 2
uznat za možné ap. (po jistém zdráhání)