čeština
ustavičný
prídavné meno
| 2. stupeň | ustavičnější |
| 3. stupeň | nejustavičnější |
Význam 1
stále se opakující, stále trvající
Synonymá:
nepřetržitý (význam 1)
neustálý (význam 1)
trvalý (význam 1)
Príklady použitia:
Jediná činnost, kterou jsem byla schopna vynaložit, bylo ustavičné pokukování po hodinách.
Když mu na jeho ustavičné dotazy, zda něco nepotřebuje, jednou nesměle odpověděla, že bývá dlouhé hodiny sama a že je jí dosti smutno, doopravdy se zastyděl.
Jinak jsem přestala úplně pít kafe, nic mi nechutná, ale mám ustavičný pocit hladu, a tak do sebe každé tři hodiny něco tlačím.