Czech
vyvlastnění
noun (neutrum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | vyvlastnění | vyvlastnění |
| genetive | vyvlastnění | vyvlastnění |
| dative | vyvlastnění | vyvlastněním |
| accusative | vyvlastnění | vyvlastnění |
| vocative | vyvlastnění | vyvlastnění |
| locative | vyvlastnění | vyvlastněních |
| instrumental | vyvlastněním | vyvlastněními |
Meaning 1
odebrání soukromého vlastnictví, majetku
Example sentences:
Zákon však neřeší komplikovanou problematiku restitucí, významnou v případě objektů, které byly po vyvlastnění vládou přeprodány třetí straně.
Drzost úředníků pak dává na výběr mezi vyvlastněním a odkoupením za několik korun.