Czech
zmocněnec
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | zmocněnec | zmocněnci |
| genetive | zmocněnce | zmocněnců |
| dative | zmocněnci; zmocněncovi | zmocněncům |
| accusative | zmocněnce | zmocněnce |
| vocative | zmocněnče | zmocněnci |
| locative | zmocněnci; zmocněncovi | zmocněncích |
| instrumental | zmocněncem | zmocněnci |
❝
Meaning 1
kdo je zmocněn jednat za někoho
Example sentences:
❝Nový ministr sociálních věcí dokonce hovoří o potřebě jmenovat vládního zmocněnce pro jižní Moravu, který by nezaměstnanost v tomto regionu řešil.
❝Nebezpečí škody na výrobcích přechází na kupujícího okamžikem převzetí zboží kupujícím nebo jeho zmocněncem.
❝Ona byla pozvána paní Gay Mc Dougall, která je něco jako vládní zmocněnec OSN pro otázky minorit.