Czech
zmocněnec
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | zmocněnec | zmocněnci |
| genetive | zmocněnce | zmocněnců |
| dative | zmocněnci; zmocněncovi | zmocněncům |
| accusative | zmocněnce | zmocněnce |
| vocative | zmocněnče | zmocněnci |
| locative | zmocněnci; zmocněncovi | zmocněncích |
| instrumental | zmocněncem | zmocněnci |
Meaning 1
kdo je zmocněn jednat za někoho
Example sentences:
Nový ministr sociálních věcí dokonce hovoří o potřebě jmenovat vládního zmocněnce pro jižní Moravu, který by nezaměstnanost v tomto regionu řešil.
Nebezpečí škody na výrobcích přechází na kupujícího okamžikem převzetí zboží kupujícím nebo jeho zmocněncem.
Ona byla pozvána paní Gay Mc Dougall, která je něco jako vládní zmocněnec OSN pro otázky minorit.