Czech
absolvent
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | absolvent | absolventi |
| genetive | absolventa | absolventů |
| dative | absolventovi; absolventu | absolventům |
| accusative | absolventa | absolventy |
| vocative | absolvente | absolventi |
| locative | absolventovi; absolventu | absolventech |
| instrumental | absolventem | absolventy |
Meaning 1
kdo úspěšně dokončil střední nebo vysokou školu, případně kurz
Example sentences:
Jednou z nejčastějších voleb čerstvých absolventů je zaměstnanecký poměr, ať už plný, nebo částečný.
Řady nezaměstnaných i letos tradičně rozšířili zejména čerství absolventi škol a učilišť.
Absolvent kurzů získá základní znalosti vedení daňové evidence, zvládá se orientovat v daňové problematice, v sociálním a zdravotním pojištění.