Czech
bič
noun (masculinum)
Grammar details: mužský rod
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | bič | biče |
| genetive | biče | bičů |
| dative | biči | bičům |
| accusative | bič | biče |
| vocative | biči | biče |
| locative | biči | bičích |
| instrumental | bičem | biči |
Style details: mít nad sebou bič (pociťovat nutkavou povinnost); odříkávat něco, jako když bičem mrská (rychle, bez chyby); uplést na sebe bič (připravit si nepříjemnosti);
Meaning 1
nástroj k pobízení zvířat bitím