Czech
bičík
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | bičík | bičíky |
| genetive | bičíku | bičíků |
| dative | bičíku | bičíkům |
| accusative | bičík | bičíky |
| vocative | bičíku | bičíky |
| locative | bičíku | bičících |
| instrumental | bičíkem | bičíky |
Meaning 1
zdrobnělina k bič
Example sentences:
Taky jsem měl obrovské nutkání vzít žokejovi ten jeho bičík a taky mu jednu pořádně střihnout.
Předat přátelům na svatbě před rodiči a prarodiči růžová pouta s bičíkem působí trošku matoucím dojmem.