čeština
bruslit
sloveso (nedokonavé)
Gram. poznámka: vid nedokonavý
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | bruslím | bruslíme |
| 2. osoba | bruslíš | bruslíte |
| 3. osoba | bruslí | bruslí |
| rozkazovací způsob | brusli | bruslete |
| příčestí činné | bruslil | |
| příčestí trpné | bruslen | |
| přechodník, m. | brusle | bruslíce |
| přechodník, ž. + s. | bruslíc | |
| verbální substantivum | bruslení | |
Styl. poznámka: teď v tom bruslí (má potíže); umí v tom (dobře) bruslit (obratně si počíná);