čeština
dopustit
sloveso (dokonavé)
Gram. poznámka: vid dokonavý
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | dopustím | dopustíme |
| 2. osoba | dopustíš | dopustíte |
| 3. osoba | dopustí | dopustí |
| rozkazovací způsob | dopusť | dopusťte |
| příčestí činné | dopustil | |
| příčestí trpné | dopuštěn | |
| přechodník, m. | dopustiv | dopustivše |
| přechodník, ž. + s. | dopustivši | |
| verbální substantivum | dopuštění | |
Význam 2
(o nadpřirozených silách) způsobit, aby se něco stalo
Význam 3
nedovolit snižovat, kritizovat ap.