Tschechisch
horovat
Verb (imperfektiv)
Gram. Anmerkung: vid nedokonavý
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| 1. Person | horuji; horuju | horujeme |
| 2. Person | horuješ | horujete |
| 3. Person | horuje | horují; horujou |
| Imperativ | horuj | horujte |
| Partizip aktiv | horoval | |
| Transgressiv masculinum | horuje | horujíce |
| Transgressiv femininum und neutrum | horujíc | |
| Verbalsubstantiv | horování | |
Styl. Anmerkung: knižní výraz knižní výraz