čeština
hovořit
sloveso (nedokonavé)
Gram. poznámka: vid nedokonavý
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | hovořím | hovoříme |
| 2. osoba | hovoříš | hovoříte |
| 3. osoba | hovoří | hovoří |
| rozkazovací způsob | hovoř | hovořte |
| příčestí činné | hovořil | |
| příčestí trpné | hovořen | |
| přechodník, m. | hovoře | hovoříce |
| přechodník, ž. + s. | hovoříc | |
| verbální substantivum | hovoření | |
Význam 1
vést hovor, rozmlouvat 2, mluvit 2, 1
Synonyma:
mluvit 2, 1
rozmlouvat 2
komunikovat (význam 2)
povídat (význam 2)
mluvit (význam 2)
bavit se (význam 3)
Pro tento význam nejsou zveřejněny žádné cizojazyčné ekvivalenty.