Czech
hulvát
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | hulvát | hulváti |
| genetive | hulváta | hulvátů |
| dative | hulvátovi; hulvátu | hulvátům |
| accusative | hulváta | hulváty |
| vocative | hulváte | hulváti |
| locative | hulvátovi; hulvátu | hulvátech |
| instrumental | hulvátem | hulváty |
Meaning 1
nevychovaný člověk, který se chová hrubě, neuctivě
Synonyms:
hrubián (meaning 1)
sprosťák (meaning 1)
Example sentences:
Nemám proč se radovat, pokud to samé, co já, říká samolibý hulvát.
Já si ale od toho hulváta nic líbit nenechám!
Ze zábavného prostořekého chlápka se vyklubal hulvát a sprosťák a hodně Italů si klade otázku, kam dali rozum, že takovému exotovi otevřeli dveře do parlamentu.
Kde to jsme, že toto tomu politickému hulvátovi prochází?