Czech
nadřízený
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | nadřízený | nadřízení |
| genetive | nadřízeného | nadřízených |
| dative | nadřízenému | nadřízeným |
| accusative | nadřízeného | nadřízené |
| vocative | nadřízený | nadřízení |
| locative | nadřízeném | nadřízených |
| instrumental | nadřízeným | nadřízenými |
Meaning 1
(pracovně) výše postavená osoba
Synonyms:
vedoucí (meaning 1)
Antonyms:
podřízený (meaning 1)
Example sentences:
Když je v blízkosti jejich nadřízení, tak jsou přijemní a pracují, jakmile nemají dozor, občas to vázne.
Rozsah povinností, práv a odpovědnosti pracovníků školy vyplývá z platných norem a z příkazů nadřízeného.