Tschechisch
napomenout
Verb (perfektiv)
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| 1. Person | napomenu | napomeneme |
| 2. Person | napomeneš | napomenete |
| 3. Person | napomene | napomenou |
| Imperativ | napomeň | napomeňte |
| Partizip aktiv | napomenul | |
| Partizip passiv | napomenut | |
| Transgressiv masculinum | napomenuv | napomenuvše |
| Transgressiv femininum und neutrum | napomenuvši | |
| Verbalsubstantiv | napomenutí | |
Bedeutung 1
dát mírné pokárání, varování
Synonyme:
pokárat (Einzelheite 1)
Beispielsätze:
Zrovna nedávno mne jedna paní napomenula, že mám v inzerátu chybu.
Moskva napomenula Minsk, že by měl k dodržování mezinárodních závazků přistupovat odpovědněji.
Měla jsem sto chutí ho napomenout, že s plnou pusou se nemluví, tak jak to vždycky dělávala babička mně.