Czech
neprospěch
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | neprospěch | neprospěchy |
| genetive | neprospěchu | neprospěchů |
| dative | neprospěchu | neprospěchům |
| accusative | neprospěch | neprospěchy |
| vocative | neprospěchu | neprospěchy |
| locative | neprospěchu | neprospěších |
| instrumental | neprospěchem | neprospěchy |
Meaning 1
Example sentences:
Rostou rizika v neprospěch ekonomického růstu.
Městský soud rozhodl v neprospěch ministerstva.
Meaning 2
špatný nebo nedostatečný prospěch (2)
Example sentences:
Talentovanost žáka ani jeho neprospěch nelze posuzovat příliš globálně, protože se obvykle vztahuje k určitému předmětu nebo skupině obdobných předmětů.