Czech
notář
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | notář | notáři |
| genetive | notáře | notářů |
| dative | notáři; notářovi | notářům |
| accusative | notáře | notáře |
| vocative | notáři | notáři |
| locative | notáři; notářovi | notářích |
| instrumental | notářem | notáři |
Meaning 1
osoba s pravomocí rozhodovat o věcech dědických, sepisovat a registrovat právní listiny ap.
Example sentences:
V praxi působil nejprve jako notář, celoživotním údělem se mu ale stala profese soudce.
Zákon vyžaduje, aby tato smlouva byla sepsána notářem jako veřejná listina.
Závěť byla uložena u notáře a má všechny potřebné náležitosti.
Meaning 2
church
čestný titul udělovaný zasloužilým katolickým kněžím
Example sentences:
Od roku 1923 byl pak ustanoven biskupským notářem a papežským tajným komořím.
Svěcení vykonal P. Ludvík Mrázek, arcibiskupský notář a berní správce.