čeština
notář
podstatné meno (mužský rod)
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. pád | notář | notáři |
| 2. pád | notáře | notářů |
| 3. pád | notáři; notářovi | notářům |
| 4. pád | notáře | notáře |
| 5. pád | notáři | notáři |
| 6. pád | notáři; notářovi | notářích |
| 7. pád | notářem | notáři |
Význam 1
osoba s pravomocí rozhodovat o věcech dědických, sepisovat a registrovat právní listiny ap.
Príklady použitia:
V praxi působil nejprve jako notář, celoživotním údělem se mu ale stala profese soudce.
Zákon vyžaduje, aby tato smlouva byla sepsána notářem jako veřejná listina.
Závěť byla uložena u notáře a má všechny potřebné náležitosti.
Význam 2
cirkevný výraz
čestný titul udělovaný zasloužilým katolickým kněžím
Príklady použitia:
Od roku 1923 byl pak ustanoven biskupským notářem a papežským tajným komořím.
Svěcení vykonal P. Ludvík Mrázek, arcibiskupský notář a berní správce.