čeština
omluva
podstatné meno (ženský rod)
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. pád | omluva | omluvy |
| 2. pád | omluvy | omluv |
| 3. pád | omluvě | omluvám |
| 4. pád | omluvu | omluvy |
| 5. pád | omluvo | omluvy |
| 6. pád | omluvě | omluvách |
| 7. pád | omluvou | omluvami |
Význam 1
vysvětlení nevykonání povinnosti, nebo naopak vykonání něčeho nevhodného (s prosbou o prominutí)
Synonymá:
omluvení
Príklady použitia:
Ve škole se neúčast na májovém průvodu bez řádné omluvy brala jako neomluvená absence s následnou dvojkou z chování.
Neprotestoval, jen cosi zamumlal na svou omluvu a vrátil se zpátky do lavice.
Když jim dokážu, jak lžou, potichu a bez omluvy lež stáhnou z internetu.
S omluvou a úsměvem se ptám jestli se něco nestalo.