čeština
opít
sloveso (dokonavé)
Gram. poznámka: vid dokonavý
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | opiji; opiju | opijeme |
| 2. osoba | opiješ | opijete |
| 3. osoba | opije | opijí; opijou |
| rozkazovací způsob | opij | opijte |
| příčestí činné | opil | |
| příčestí trpné | opit | |
| přechodník, m. | opiv | opivše |
| přechodník, ž. + s. | opivši | |
| verbální substantivum | opití | |
Styl. poznámka: opít někoho rohlíkem (snadno oklamat (průhledným úskokem));
Význam 2
opojit, omámit 2
Synonyma:
omámit 2
opojit