Czech
oprávnění
noun (neutrum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | oprávnění | oprávnění |
| genetive | oprávnění | oprávnění |
| dative | oprávnění | oprávněním |
| accusative | oprávnění | oprávnění |
| vocative | oprávnění | oprávnění |
| locative | oprávnění | oprávněních |
| instrumental | oprávněním | oprávněními |
Meaning 1
právo k výkonu, činnosti
Example sentences:
V každém vozidle musí být doklad o oprávnění k podnikání.
Zástupce akcionáře je povinen odevzdat při registraci písemnou plnou moc vystavenou akcionářem, v níž je uveden rozsah jeho oprávnění zastupovat akcionáře na valné hromadě.
Banky umožňují odlišit pravomoci jednotlivých osob nastavením oprávnění pro konkrétní uživatele přímo ve firemní aplikaci.
Meaning 2
důvody, odůvodnění, ospravedlnění
Example sentences:
Zjednodušené černobílé vidění má své oprávnění, jde-li o okamžik revoluční přeměny jednoho společenského uspořádání v jiné.