čeština
políbit
sloveso (dokonavý)
Gram. poznámka: vid dokonavý
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | políbím | políbíme |
| 2. osoba | políbíš | políbíte |
| 3. osoba | políbí | políbí |
| rozkazovací spôsob | polib | polibte |
| príčastie činné | políbil | |
| príčastie trpné | políben | |
| prechodník, m. | políbiv | políbivše |
| prechodník, ž. + s. | políbivši | |
| verbálne substantívum | políbení | |