Czech
popel
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | popel | popele; popely |
| genetive | popela; popele; popelu | popelů |
| dative | popelu | popelům |
| accusative | popel | popele; popely |
| vocative | popele; popeli | popele; popely |
| locative | popeli; popelu | popelech; popelích |
| instrumental | popelem | popeli; popely |
Meaning 1
zbytek, zbytky po spálení něčeho
Example sentences:
Podívala se na hodinky a odklepla popel z cigarety na koberec.
Z jednoho metráku obilí zbydou jen tři kilogramy popela.
Vítr znovu změnil svůj směr a zavál sopečný popel nad severní Skandinávii.