Czech
postih
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | postih | postihy |
| genetive | postihu | postihů |
| dative | postihu | postihům |
| accusative | postih | postihy |
| vocative | postihu | postihy |
| locative | postihu | postizích |
| instrumental | postihem | postihy |
Meaning 1
law
způsob, prostředek uplatnění trestu
Example sentences:
Rodiče mají zodpovědnost za své nezletilé děti a v případě neomluvené absence hrozí v první řadě postih právě jim.
V Anglii, jako v každé civilizované zemi, existuje možnost právního postihu pobuřování.
No public translations in this meaning available.