čeština
rozkázat
sloveso (dokonavé)
Gram. poznámka: Vidovým protějškem je rozkazovat.
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | rozkážu | rozkážeme |
| 2. osoba | rozkážeš | rozkážete |
| 3. osoba | rozkáže | rozkážou |
| rozkazovací způsob | rozkaž | rozkažte |
| příčestí činné | rozkázal | |
| přechodník, m. | rozkázav | rozkázavše |
| přechodník, ž. + s. | rozkázavši | |
| verbální substantivum | rozkázání | |
Význam 1
(z pozice nějaké autority) dát někomu výzvu, aby něco vykonal
Synonyma:
poručit (význam 1)
přikázat (význam 1)
nařídit (význam 1)
Příklady:
Seržant zavrtěl hlavou a vrátil se k balení výstroje, jak rozkázal poručík.
Čapek kritizuje lidi, kteří z touhy po moci dali robotům do rukou zbraně a rozkázali jim vést nesmyslné války.