čeština
rozvalina
podstatné meno (ženský rod)
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. pád | rozvalina | rozvaliny |
| 2. pád | rozvaliny | rozvalin |
| 3. pád | rozvalině | rozvalinám |
| 4. pád | rozvalinu | rozvaliny |
| 5. pád | rozvalino | rozvaliny |
| 6. pád | rozvalině | rozvalinách |
| 7. pád | rozvalinou | rozvalinami |
Význam 1
zbytky něčeho zříceného
Synonymá:
troska (význam 1)
zřícenina (význam 1)
zbořeniště (význam 2)
ruina (význam 1)
sutina (význam 1)
Príklady použitia:
Hrad kolem roku 1550 zanikl a v dalších stoletích se proměnil v rozvaliny.
Zadní část budovy byla v rozvalinách.