Tschechisch
rozvrhovat
Verb (imperfektiv)
Gram. Anmerkung: vid nedokonavý
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| 1. Person | rozvrhuji; rozvrhuju | rozvrhujeme |
| 2. Person | rozvrhuješ | rozvrhujete |
| 3. Person | rozvrhuje | rozvrhují; rozvrhujou |
| Imperativ | rozvrhuj | rozvrhujte |
| Partizip aktiv | rozvrhoval | |
| Partizip passiv | rozvrhován | |
| Transgressiv masculinum | rozvrhuje | rozvrhujíce |
| Transgressiv femininum und neutrum | rozvrhujíc | |
| Verbalsubstantiv | rozvrhování | |
Bedeutung 1
k rozvrhnout