čeština

ručit

sloveso (nedokonavé)

Gram. poznámka: vid nedokonavý

jednotné číslomnožné číslo
1. osobaručímručíme
2. osobaručíšručíte
3. osobaručíručí
rozkazovací způsobručručte
příčestí činnéručil
příčestí trpnéručen
přechodník, m.ručeručíce
přechodník, ž. + s.ručíc
verbální substantivumručení

Význam 1

převzít záruku

Význam 2

zavázat se splnit finanční závazek v případě jeho nesplnění

Význam 3

závazně ujišťovat o něčem