čeština
učitel
podstatné meno (mužský rod)
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. pád | učitel | učitelé |
| 2. pád | učitele | učitelů |
| 3. pád | učiteli; učitelovi | učitelům |
| 4. pád | učitele | učitele |
| 5. pád | učiteli | učitelé |
| 6. pád | učiteli; učitelovi | učitelích |
| 7. pád | učitelem | učiteli |
Význam 1
kdo koná vzdělávací činnost jako povolání
Príklady použitia:
Odchod žáka je možný pouze tehdy, předloží-li žák třídnímu učiteli písemnou žádost o uvolnění podepsanou rodiči.
Přestěhoval se do Prahy, kde pracoval mimo jiné jako učitel na Státní jazykové škole v Ládví.
Význam 2
kdo výchovně působí
Príklady použitia:
Pavel měl svého duchovního učitele, který se záhy stal i duchovním učitelem Járovým, a jednoho dne si tento učitel vybral za žáka i mě.