Czech
vrch
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | vrch | vrchy |
| genetive | vrchu | vrchů |
| dative | vrchu | vrchům |
| accusative | vrch | vrchy |
| vocative | vrchu | vrchy |
| locative | vrchu | vrchách; vrších |
| instrumental | vrchem | vrchy |
Meaning 2
stoupající terén
Synonyms:
svah (meaning 1)
Example sentences:
Před třemi lety se stal mistrem republiky v běhu do vrchu Jirka Magál.