Tschechisch
vylučovat
Verb (imperfektiv)
Gram. Anmerkung: vid nedokonavý
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| 1. Person | vylučuji; vylučuju | vylučujeme |
| 2. Person | vylučuješ | vylučujete |
| 3. Person | vylučuje | vylučují; vylučujou |
| Imperativ | vylučuj | vylučujte |
| Partizip aktiv | vylučoval | |
| Partizip passiv | vylučován | |
| Transgressiv masculinum | vylučuje | vylučujíce |
| Transgressiv femininum und neutrum | vylučujíc | |
| Verbalsubstantiv | vylučování | |
Bedeutung 1
k vyloučit