Display all equivalents

Czech

dokončit

verb (dokonavý)

singularplural
1. persondokončímdokončíme
2. persondokončíšdokončíte
3. persondokončídokončí
imperativedokončidokončete
participle activedokončil
participle pasivedokončen
Präsenspartizip masculinedokončivdokončivše
Präsenspartizip feminine, neuterdokončivši
verbal substantivedokončení

Meaning 1

dovést ke konci

Synonyms:

dohotovit (meaning 1)

dokonat (meaning 1)

ukončit (meaning 1)

Example sentences:

Aktivity, které jste si na dnešek naplánovali, se vám podaří v poklidném tempu dokončit.

Nynější ročníky čtyřletého gymnázia se nemusí bát, školu budou moci normálně dokončit.