Czech

ukončit

verb (dokonavý)

Grammar details: vid dokonavý

	singular	plural
1. person	ukončím	ukončíme
2. person	ukončíš	ukončíte
3. person	ukončí	ukončí
imperative	ukonči	ukončete
participle active	ukončil
participle pasive	ukončen
Präsenspartizip masculine	ukončiv	ukončivše
Präsenspartizip feminine, neuter	ukončivši	ukončivše
verbal substantive	ukončení

ke končit

dokončit (meaning 1)

skončit (meaning 1)

ukončit práci (skončit, dokončit)

ukončit schůzi, utkání

No public translations in this meaning available.