Tschechisch
dovolit
Verb (perfektiv)
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| 1. Person | dovolím | dovolíme |
| 2. Person | dovolíš | dovolíte |
| 3. Person | dovolí | dovolí |
| Imperativ | dovol | dovolte |
| Partizip aktiv | dovolil | |
| Partizip passiv | dovolen | |
| Transgressiv masculinum | dovoliv | dovolivše |
| Transgressiv femininum und neutrum | dovolivši | |
| Verbalsubstantiv | dovolení | |
❝
Bedeutung 1
dát svolení, souhlas
Synonyme:
připustit (Bedeutung 1)
dát (Bedeutung 3)
povolit (Bedeutung 2)
Beispielsätze:
❝Přesto se otec dvou dětí po necelém měsíci hlásí do boje, pokud mu to lékaři dovolí.
❝Dovolte otázku, když si jdete koupit rohlík, prověřujete předtím sociální program pekárny, která je jeho dodavatelem?
❝Dokonce nám počasí dovolí i posedět u ohně, jen je ukrutná zima.
❝Dovolte, co je to ten oheň?