Mostrar todos los equivalentes
Checo
obruč
sustantivo (femenino)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominativo | obruč | obruče |
| genitivo | obruče | obručí |
| dativo | obruči | obručím |
| acusativo | obruč | obruče |
| vocativo | obruči | obruče |
| locativo | obruči | obručích |
| instrumental | obručí | obručemi |
❝
Significado 1
kruhový pás k zpevňování
Ejemplos:
❝Bečvář hotovil objemnější nádoby z tvrdého dubového dřeva, které pobíjel železnými obručemi.
❝
Significado 2
předmět okrouhlého tvaru (náčiní ke hře ap.)
Sinónimos:
kolo (significado 4)
Ejemplos:
❝Naši prarodiče jako malí honili obruč.
❝Už jako malá jsem točení s obručí ovládala.