Czech
muž
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | muž | muži; mužové |
| genetive | muže | mužů |
| dative | muži; mužovi | mužům |
| accusative | muže | muže |
| vocative | muži | muži; mužové |
| locative | muži; mužovi | mužích |
| instrumental | mužem | muži |
Meaning 1
dospělý člověk mužského pohlaví
Example sentences:
❝V očích mladšího muže zasvítila dychtivá naděje.
❝Před několika měsíci jsem měla vztah se ženatým mužem.
❝Když dospěl v muže, rozhodl se pro řeholní život a vstoupil do minoritského kláštera.
❝Kolemjdoucí s úžasem sledovali rej víl, květinových skřítků, lesních mužů a divoženek.
❝Ve své původní podobě byl ohnivý muž blízkým příbuzným bludiček.
Meaning 2
nositel (kladných) mužských vlastností
Example sentences:
❝Kdyby se strhl boj, musíme dokázat, že jsme muži a dovedeme čelit nepříteli.
❝Vítejte v zemi prastarých bájí a kouzel, v době, kdy muž byl pravým mužem a území České kotliny patřilo ke kulturním centrům Evropy.
❝Byl mužem činu, kterého stačilo nastartovat a již pracoval na problému s plnou vervou.
Meaning 3
jednotlivec z množství, zvláště (prostý) voják
Example sentences:
❝Trojice mužů posádky ovládala tank s kanónem ráže 20 mm a kulometem MG 34.
❝Plukovník vyslal dvacet mužů, aby zneškodnili obsluhu vrat a pustili ostatní dovnitř.
Meaning 4
ženatý muž v poměru ke své ženě
Synonyms:
manžel (meaning 1)
Example sentences:
❝Přestože byl její muž židovského původu, ona k judaismu nekonvertovala a zůstala katoličkou.