čeština
nařídit
sloveso (dokonavé)
Gram. poznámka: Vidovým protějškem je nařizovat.
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | nařídím | nařídíme |
| 2. osoba | nařídíš | nařídíte |
| 3. osoba | nařídí | nařídí |
| rozkazovací způsob | nařiď | nařiďte |
| příčestí činné | nařídil | |
| příčestí trpné | nařízen | |
| přechodník, m. | nařídiv | nařídivše |
| přechodník, ž. + s. | nařídivši | |
| verbální substantivum | nařízení | |
❝
Význam 1
dát rozkaz
Synonyma:
nakázat (význam 1)
poručit (význam 1)
přikázat (význam 1)
rozkázat (význam 1)
Příklady:
❝Dostavil se německý důstojník a nařídil, abychom se tiše a co nejrychleji rozešli domů.
❝V roce 2001 u něj lékaři zjistili rakovinu hltanu, nařídili mu radioaktivní léčbu a do hltanu zavedli trubici.
❝Úřady v pobřežních provinciích nařídily evakuaci zhruba 150 tisíc lidí.
❝Dráhu střely překřížila ruka obránce Jugase a rozhodčí Váňa nařídil penaltu.