Czech
osoba
noun (femininum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | osoba | osoby |
| genetive | osoby | osob |
| dative | osobě | osobám |
| accusative | osobu | osoby |
| vocative | osobo | osoby |
| locative | osobě | osobách |
| instrumental | osobou | osobami |
Meaning 1
lidský jedinec (bez rozdílu pohlaví), lidská bytost
Synonyms:
člověk (meaning 1)
Example sentences:
❝Bungalov pro dvě osoby má navíc mnohdy kuchyňský koutek na terase, tedy venku.
❝První lanovky pro přepravu osob se objevily v 70. letech 19. století.
❝Zpoza rohu vyběhla nějaká osoba.
❝Do mojí matky se nenavážejte, osobo! (expresivně)
Meaning 2
jednotlivec jako nositel nějaké funkce, práva ap.
Example sentences:
❝Úkony správního orgánu ve správním řízení provádějí tzv. úřední osoby.
❝Návrh úmluvy o ochraně civilních osob byl předložen již mezi světovými válkami, bohužel však nebyl státy přijat.
Meaning 3
postava (2) (v literárním díle ap.)
Example sentences:
❝Osoby a jejich obsazení ve hře představují stálice hereckého i pěveckého nebe.
Meaning 4
linguistics
mluvnická kategorie vyjadřovaná osobními zájmeny a osobními koncovkami slovesa rozlišující mluvčího (1. osoba), adresáta (2. osoba) a toho (to), o kom (čem) se mluví (3. osoba)
Example sentences:
❝Překlad je úžasný a výborné je i to, že celý příběh je napsán v první osobě.
❝S další třídou vyplňujeme cvičení na téma slovesa ve třetí osobě jednotného čísla.