Чештина
s
прийменник
Грам. варіанти: se,
Граматична нотатка: Předložka se pojí se 7. pádem (ve významech 1-8), s 2. pádem (ve významu II) a se 4. pádem (ve významu III). Varianta se užívá před slovy začínajícími na s-, z-, řidčeji š-, ž- nebo skupinou souhlásek, s nimiž by se s těžko vyslovovalo.
значення 1
vyjadřuje něčí společnost, přítomnost nebo obvyklé spojení s něčím, příslušenství (příklady 1-8)
синоніми:
včetně (значення 1)
Антонім:
bez (значення 1)
Приклади:
❝1. žít s matkou;
❝2. pracovat,
❝3. jít s přáteli;
❝4. být s dětmi doma; bratr se sestrou;
❝5. rozdělit se s ženou o všechno;
❝6. vzít s sebou [sebou];
❝7. — vytrhnout (i) s kořeny;
❝8. byt s koupelnou
значення 2
vyjadřuje způsob činnosti nebo podmínky, za kterých se něco děje: (příklady 9-14)
Приклади:
❝9. pracovat s elánem;
❝10.čekat se strachem;
❝11.mluvit o někom s úctou;
❝12.s pozdravem (závěrečná formule dopisu); —
❝13. udělat něco s něčím souhlasem;
❝14. pít s mírou
значення 3
vyjadřuje účel nebo důvod činnosti: (příklady 15-17);
Приклади:
❝15. jít s dopisem (na poštu);
❝16. — přijít se vzkazem,
❝17. s žalobou
значення 4
vyjadřuje zřetel (příklady 18-21)
Приклади:
❝18. poradit s prací; starost s dětmi;
❝19. být nemocný se srdcem;
❝20. dej mi s tím pokoj;
❝21. je to s ním špatné
значення 5
vyjadřuje časovou souběžnost (příklady 22-23);
Приклади:
❝22. s lety rostou zkušenosti;
❝23. s novým vedením nastaly změny
значення 6
vyjadřuje vazbu u sloves (nebo jmen) znamenajících vzájemný styk, přátelský vztah, shodu, souhlas, nebo naopak vzájemný konflikt, neshodu, odlišnost v něčem (příklady 24-38)
Приклади:
❝24. sejít se s děvčetem;
❝25. radit se s advokátem;
❝26. obchodovat se všemi státy;
❝27. spojení s Prahou; —
❝28. s každým se hned spřátelí;
❝29. oženil se s kolegyní;
❝30. vycházet s lidmi;
❝31. — dohodnout se s protivníkem;
❝32. souhlasit s něčími názory; —
❝33. hádat se se sousedy; ;
❝34. konflikt s vedoucím;
❝35. bojovat s obtížemi přemáhat je;
❝36. — nestýkat se s příbuznými;
❝37. neumí to s ní;
❝38. — rozcházet se s někým v názorech
значення 7
u sloves (nebo jmen) vyjadřuje pracovní úsilí a citové zaujetí (příklady 39-46)
Приклади:
❝39. pracovat s materiálem;
❝40. namáhat se s žáky,
❝41. s problémem;
❝42. dát si s něčím práci udělat to pořádně;
❝43. šetřit (se) slovy;
❝44. začít se stavbou;
❝45. váhat s rozhodnutím;
❝46. trápení s výchovou;
значення 8
expr. (u zvr. sloves zájmových) vyjadřuje opětovanou n. dlouhotrvající námahu: (příklady 47-49)
Приклади:
❝47. tahat se s dítětem,
❝48. s kufrem;
❝49. co se s tím tak děláš?
значення 9
II s 2. p. vedle vždy správné předl. z, ze, považuje-li píšící za potřebné naznačit východisko pohybu z povrchu pryč n. po povrchu dolů: vzít lampu se (ze) stolu; voda teče se (ze) skály; zvednout něco se (ze) země; sundat se (ze) stěny; viset se (ze) stropu; skočit s (z) můstku; utírat pot s (z) čela; svléci, shodit se (ze) sebe; — jet s (z) kopce; spadnout se (ze) schodů
Приклади:
❝
значення 10
III se 4. p. 1 být s to (ve vzt. větách seč) být schopen, moci I 1, stačit 2: není s to se rozhodnout, pracovat podle plánu; přičiňuje se, seč je co je v jeho silách 2 kdo s koho kdo zvítězí, kdo koho přemůže: ukáže se, kdo s koho
Приклади:
❝