Mostrar todos los equivalentes
Checo
dovolit
verbo (perfectivo)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| 1.ª persona | dovolím | dovolíme |
| 2.ª persona | dovolíš | dovolíte |
| 3.ª persona | dovolí | dovolí |
| imperativo | dovol | dovolte |
| participio activo | dovolil | |
| participio pasivo | dovolen | |
| participio presente masculino | dovoliv | dovolivše |
| participio presente femenino y neutro | dovolivši | |
| sustantivo verbal | dovolení | |
❝
Significado 1
dát svolení, souhlas
Sinónimos:
připustit (significado 1)
dát (significado 3)
povolit (significado 2)
Ejemplos:
❝Přesto se otec dvou dětí po necelém měsíci hlásí do boje, pokud mu to lékaři dovolí.
❝Dovolte otázku, když si jdete koupit rohlík, prověřujete předtím sociální program pekárny, která je jeho dodavatelem?
❝Dokonce nám počasí dovolí i posedět u ohně, jen je ukrutná zima.
❝Dovolte, co je to ten oheň?