čeština
dovolit
sloveso (dokonavé)
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | dovolím | dovolíme |
| 2. osoba | dovolíš | dovolíte |
| 3. osoba | dovolí | dovolí |
| rozkazovací způsob | dovol | dovolte |
| příčestí činné | dovolil | |
| příčestí trpné | dovolen | |
| přechodník, m. | dovoliv | dovolivše |
| přechodník, ž. + s. | dovolivši | |
| verbální substantivum | dovolení | |
❝
Význam 1
dát svolení, souhlas
Synonyma:
připustit (význam 1)
dát (význam 3)
povolit (význam 2)
Příklady:
❝Přesto se otec dvou dětí po necelém měsíci hlásí do boje, pokud mu to lékaři dovolí.
❝Dovolte otázku, když si jdete koupit rohlík, prověřujete předtím sociální program pekárny, která je jeho dodavatelem?
❝Dokonce nám počasí dovolí i posedět u ohně, jen je ukrutná zima.
❝Dovolte, co je to ten oheň?