Tschechisch
mučit
Verb (imperfektiv)
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| 1. Person | mučím | mučíme |
| 2. Person | mučíš | mučíte |
| 3. Person | mučí | mučí |
| Imperativ | muč | mučte |
| Partizip aktiv | mučil | |
| Partizip passiv | mučen | |
| Transgressiv masculinum | muče | mučíce |
| Transgressiv femininum und neutrum | mučíc | |
| Verbalsubstantiv | mučení | |