čeština
rozbít
sloveso (dokonavé)
Gram. poznámka: vid dokonavý
| jednotné číslo | množné číslo | |
|---|---|---|
| 1. osoba | rozbiji; rozbiju | rozbijeme |
| 2. osoba | rozbiješ | rozbijete |
| 3. osoba | rozbije | rozbijí; rozbijou |
| rozkazovací způsob | rozbij | rozbijte |
| příčestí činné | rozbil | |
| příčestí trpné | rozbit | |
| přechodník, m. | rozbiv | rozbivše |
| přechodník, ž. + s. | rozbivši | |
| verbální substantivum | rozbití | |
Význam 1
úderem, nárazem ap. silně poškodit, zničit, roztlouci 1
Synonyma:
roztlouci 1
zničit
Význam 2
opotřebováním n. nevhodným zacházením poškodit, zničit
Synonyma:
zničit