Czech
obřad
noun (masculinum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | obřad | obřady |
| genetive | obřadu | obřadů |
| dative | obřadu | obřadům |
| accusative | obřad | obřady |
| vocative | obřade | obřady |
| locative | obřadě; obřadu | obřadech |
| instrumental | obřadem | obřady |
Meaning 1
slavnostní akt prováděný ustáleným způsobem
Synonyms:
ceremoniál (meaning 1)
ceremonie (meaning 1)
Example sentences:
Svatební obřad v mystickém deštném pralese bude dozajista lákadlem pro ty odvážné, které jen tak nějaké zvířátko neodradí.
Pojem Raku pochází od jména Sen-No-Rikyú, patřícímu mistru čajového obřadu, který žil v Japonsku v 16. století.
Pietní setkání před smutečním obřadem se koná od 12 hodin v paláci Žofín na Slovanském ostrově.