Tschechisch
připustit
Verb (perfektiv)
Gram. Anmerkung: vid dokonavý
| Singular | Plural | |
|---|---|---|
| 1. Person | připustím | připustíme |
| 2. Person | připustíš | připustíte |
| 3. Person | připustí | připustí |
| Imperativ | připusť | připusťte |
| Partizip aktiv | připustil | |
| Partizip passiv | připuštěn | |
| Transgressiv masculinum | připustiv | připustivše |
| Transgressiv femininum und neutrum | připustivši | |
| Verbalsubstantiv | připuštění | |
Styl. Anmerkung: nepřipustit nikoho k slovu (nedovolit mu promluvit); připustit si někoho k tělu (dovolit mu příliš důvěrné chování);
Bedeutung 2
uznat za možné ap. (po jistém zdráhání)