Czech
přítelkyně
noun (femininum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | přítelkyně | přítelkyně |
| genetive | přítelkyně | přítelkyň |
| dative | přítelkyni | přítelkyním |
| accusative | přítelkyni | přítelkyně |
| vocative | přítelkyně | přítelkyně |
| locative | přítelkyni | přítelkyních |
| instrumental | přítelkyní | přítelkyněmi |
Meaning 1
žena, která si s někým dobře rozumí a je mu příznivě nakloněna
Synonyms:
kamarádka (meaning 1)
Example sentences:
V den, kdy jí bylo šestnáct, jela s kamarádkou k další přítelkyni domů na party.
Svou otevřenou povahou si získala důvěru a přátelství svého švagra, který ji považoval za jednu ze svých nejbližších přítelkyň.
Meaning 2
žena v milostném vztahu k jiné osobě
Synonyms:
holka (meaning 3)
milenka (meaning 1)
družka (meaning 1)
partnerka (meaning 1)
Example sentences:
Syn by si rád založil novou rodinu, ale bohužel při tomto stavu věci jeho přítelkyně váhá a já se jí ani nedivím.
S přítelkyní se nakonec vzali, ale později také rozvedli.