Czech
omluva
noun (femininum)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | omluva | omluvy |
| genetive | omluvy | omluv |
| dative | omluvě | omluvám |
| accusative | omluvu | omluvy |
| vocative | omluvo | omluvy |
| locative | omluvě | omluvách |
| instrumental | omluvou | omluvami |
Meaning 1
vysvětlení nevykonání povinnosti, nebo naopak vykonání něčeho nevhodného (s prosbou o prominutí)
Synonyms:
omluvení
Example sentences:
Ve škole se neúčast na májovém průvodu bez řádné omluvy brala jako neomluvená absence s následnou dvojkou z chování.
Neprotestoval, jen cosi zamumlal na svou omluvu a vrátil se zpátky do lavice.
Když jim dokážu, jak lžou, potichu a bez omluvy lež stáhnou z internetu.
S omluvou a úsměvem se ptám jestli se něco nestalo.